Partneři sekce:

Nové řešení pro vegetační střechy

Nové řešení pro vegetační střechy

Vegetační střechy vrací zeleň do měst, mají pozitivní psychologické účinky na jejich obyvatele a poskytují prostor pro relaxaci. Kromě pozitivních sociálních a ekologických aspektů zvyšují i atraktivitu bydlení.

Zelené střechy současně zlepšují mikroklima uvnitř budovy tím, že snižují tepelné výkyvy obytných prostor těsně pod střechou v letních i zimních měsících. Zlepšují hospodaření s dešťovou vodou, kdy redukují zbytečně odtékající vodu do městské kanalizace až o 50 %.

Vegetační souvrství střechy dokáže také pohlcovat hluk z venkovního prostředí. Do dotačního programu Nová zelená úsporám byla nově zařazena podpora výstavby zelených střech, a to částkou ve výši až 500 Kč/m2 půdorysné plochy vegetačního souvrství zelené střechy.

Redukce tepelného ostrova

Městská zástavba vykazuje znatelně vyšší teploty než nezastavěné okolní prostředí. Budovy a betonové a asfaltové povrchy ulic absorbují přes den obrovské množství tepla ze slunce. Teplota v centru měst je kvůli tomuto efektu o 1–3 °C vyšší oproti lesní krajině (ve večerních hodinách to může být až o 10 °C). Městské tepelné ostrovy mají nejenom negativní vliv na lidi, kteří v nich žijí, zvyšují také náklady na chlazení budov a takto výrazné zvýšení teploty následně ovlivňuje i množství srážek ve městě a jeho okolí.

Přehřívání vede navíc ke stoupání teplého vzduchu, který s sebou ze země zvedá prach a další nečistoty, jež pak následně dýcháme. Poletující prach je příčinou až 15% poklesu slunečního svitu. Vyšší teplota vzduchu spolu s polutanty také urychluje tvorbu smogu.

Městská zeleň v parcích a na zelených střechách a stěnách výrazně redukuje efekt tepelného ostrova. Základním mechanismem je odpařování vody z vegetace (evapotranspirace) a vodních ploch, což snižuje teplotu okolního prostředí. Odpaření jednoho litru vody představuje ekvivalent cca 0,7 kWh energie potřebné pro provoz chladicího zařízení, tedy 1 mm srážek zadržených na 100 m vegetační střechy odpovídá úspoře 70 kWh energie potřebné na chlazení budovy v letních vedrech.

Zlepšení mikroklimatu uvnitř budovy

Vegetační střechy kromě toho, že okysličují a čistí vzduch také snižují tepelné výkyvy obytných prostor těsně pod střechou. Týká se to zimních i letních měsíců. Příspěvek vegetační vrstvy do tepelné bilance střechy se pohybuje v řádu několika cm, v porovnání s běžnými izolacemi (podle množství substrátu a jeho vlhkosti).

Hydrofilní minerální vlna si zachovává dobré izolační vlastnosti i po nasycení vodou. Její příspěvek do tepelné bilance střechy je přibližně 5x vyšší, proto je výhodné ji do vegetační střechy přidávat a zohledňovat také v tepelně-technickém výpočtu.

Zvýšená schopnost tlumit hluk

Vegetační souvrství střechy dokáže pohlcovat zvuk, který by se šířil z venkovního prostředí do interiéru. U výrobních hal je zase opačný problém – je třeba omezit hluk, který se šíří ven a rušil by okolní zástavbu. Vegetační střechy založené na lehké střešní konstrukci, například na trapézovém plechu nebo na dřevěných vaznících, je téměř nemožné zatížit silnou vrstvou substrátu.

Pro tyto případy jsou nejvhodnější skladby vegetační střechy s hydrofilní minerální vlnou. Ta totiž působí nejenom jako tepelná izolace, její funkce je současně i akustická. Zlepšení vzduchové neprůzvučnosti oproti střeše bez ozelenění je 6 dB.

Před výběrem konkrétní skladby vegetační střechy je nutné zamyslet se, jestli je vůbec technicky možné takovouto úpravu provést. Je důležité ujasnit si zejména následující aspekty.

■ Sklon střechy
■ Nosnost střechy
■ Orientace ke světovým stranám
■ Sluneční a dešťové zastínění
■ Přítomnost vodovodní přípojky na střeše
■ Možnosti odvodnění střechy
■ Teplota a rychlost vzduchu
■ Vyústek vzduchotechniky
■ Přístupnost střechy pro následnou údržbu

Požadavky na konstrukci střechy

Základním omezujícím prvkem, který brání ozelenění zvláště u rekonstrukcí, je únosnost střešního pláště. Skladby s hydrofilní vlnou mají tu výhodu, že jsou lehčí než běžný substrát, který se na vegetační střechy používá (Tab. 1).

Kromě únosnosti konstrukce střechy se nesmí zapomínat na únosnost tepelných izolací. Skladby s izolací tvořenou pěnovým polystyrenem jsou výrazně pevnější než skladby s minerální vlnou (Tab. 2).

Příliš velký sklon býval problémem realizace vegetační střechy. S deskami z hydrofilní minerální vlny je ale možné ozelenit jak ploché střechy, tak zcela svislé stěny.
Vegetační střechy by se neměly umisťovat do slunečního ani dešťového stínu, který vzniká od přilehlých budov nebo třeba od technologie na střeše (vedení nebo vyústky vzduchotechniky).

Postup

Realizace vegetačních souvrství z hydrofilní minerální vlny je podobná jako realizace skladeb se substráty. Se vzrůstajícím sklonem střechy obvykle roste i náročnost realizace. Desky z minerální vlny mají ale na rozdíl od substrátu pevný tvar a je poměrně jednoduché realizovat i velmi strmé střechy.

01 | Podklad
Realizace vegetačních souvrství z hydrofilní minerální vlny je podobná jako realizace skladeb se substráty. Se vzrůstajícím sklonem střechy obvykle roste i náročnost realizace.

03 | Separace
Separační fólie se používá k ochraně hydroizolace před poškozením během montáže (např. skladování těžkých komponent na paletách) nebo během životnosti střechy (protlačení nopů některých typů fólií).

02 | Hydroizolace
U střechy, která splňuje é a tepelně-technické požadavky, je možné začít s první vrstvou vegetačního souvrství, kterou tvoří hydroizolace. Musí být odolná proti prorůstání kořenům. Nabídka těchto folií je už dnes velmi široká. Pokud střecha nemá hydroizoalci odolnou proti prorůstání, musí se použít alespoň dodatečná kořenuodolná fólie. Fólie se buď svařuje, nebo alespoň lepí v návaznostech.

06 | Substrát
Desky z hydrofilní vlny se v systémech vegetačních střech doplňují substrátem, ideálně extenzivním. Substrát se u větších střech „fouká“ z cisteren, u menších střech se substrát aplikuje z pytlů nebo „bagů“, které se jeřábem zvednou přímo na střechu.

04 | Drenáž
Hydrofilní minerální vlna má velmi dobrou vodopropustnost. U malých plochých střech alespoň s 1% sklonem není nutné používat další plošnou drenáž. U větších plochých střech je nutné použít další plošný odvodňovací prvek – nopovou folii, vrstvu drceného kameniva, případně smyčkovou rohož.

08 |  Rostliny
U šikmých střech se používají předpěstované rozchodníkové nebo trávníkové koberce. Takový způsob ozelenění je velmi rychlý, ale také velmi nákladný.

09 | Údržba
Desky z hydrofilní minerální vlny neobsahují na rozdíl od substrátu či zeminy organické složky. Jsou tedy bez živin a ty je nutné rostlinám pravideně doplňovat.

05 |  Minerální vlna
Hydrofilní minerální vlna se používá jako částečná náhrada substrátu, protože rostliny do ní můžou bez problému zakořenit. Zároveň slouží jako drenážní a hydroakumulační vrstva.

10 | Hotová střecha
Zatímco Úsporná střecha Isover je díky své nenáročnosti a nízkému zatížení vhodná i pro rekonstrukce, Střešní louka Isover a Střešní zahrada Isover vyžadují vegetační vrstvu o tloušťce 200-1000 mm (jsou-li součástí rostlin i stromy).

11 | Hotová střecha
Nejčastějším typem ozeleněných střech jsou skladby s nízkou extenzivní vegetací. Jsou nenáročné na údržbu a cenově nejdostupnější. Ideální jsou pro ně nízké trsovité rostliny, které se samovolně plošně rozrůstají a regenerují.

12 |  Hotová střecha
Skladby s polointenzivni vegetaci jsou stále ještě nenáročné na údržbu, ale umožňují osázet i zajímavější rostliny.

07 |  Rostliny
Ploché střechy malých rozměrů je možné osázet ručně jednotlivými rostlinami. Sází se do jamky v minerální vlně, která musí být vykrojena nožem nebo vykrajovadlem ISOVER.

INFORMACE

Publikace Vegetační střechy ISOVER nabízí několik variant řešení ozeleněných střech, a to například úspornou střechu pro nízkou extenzivní vegetaci; střešní louku, která umožňuje osázet střechu i zajímavější zelení nebo střešní zahradu s neomezeným výběrem rostlin od trvalek po keře a stromy. Poradí s vybudováním střešního zahradního jezírka či realizací šikmé vegetační střechy. Publikace obsahuje také orientační seznam rostlin vhodných pro střešní zahrady.

Co budete potřebovat:

  • Řezačku fólie
    (malý kulatý nožík s čepelí cca 2 cm)
  • Svářečku fólie
  • Nůžky na separační fólii
    (stačí obyčejné nůžky)
  • Silné nůžky na nopovou fólii, resp. nůžky na plech
    (při použití materiálu ISOVER FLORA tento krok většinou odpadá)
  • Vrtačku na šroubování detailů u lemu střechy, případně na kotvení stabilizace
    (u malých střech odpadá)
  • Nůž na minerální vlnu ISOVER
  • Vykrajovátko minerální vlny ISOVER
    (při použití hrnkových rostlin, koberce nebo řízků není potřeba)
  • Hrábě na rozhrnování substrátu
  • Lopatu
  • Rukavice

Tip pro profesionály

Hydrofilní minerální vlna má velmi dobrou vodopropustnost. U malých plochých střech alespoň s 1% sklonem není nutné používat další plošnou drenáž. U větších plochých střech, kde drenážní kapacita minerální vlny nevyhoví normovému 15minutovému dešti (toto se ověří výpočtem), je nutné použít další plošný odvodňovací prvek. U ploché střechy to může být nopová fólie vyšší účinnosti nebo vrstva drceného kameniva (ve vrstvě minimálně 50 mm).

TEXT + FOTO: ISOVER

Článek byl uveřejněn v časopisu .